Mýty a očekávání ohledně přijetí eura
Hned na začátku nového roku se opět a tentokrát ve velkém rozproudila politická diskuze ohledně přijetí eura v Česku. Pravdou je, že Česká republika se v minulosti zavázala přijmout euro a logicky se nabízí, že pro malou zemi s otevřenou ekonomikou uprostřed Evropy by mělo být přijetí společné měny ve výsledku výhodné. A nebo tomu tak úplně není? Proto se nyní podíváme na nejčastější mýty (pro i proti zavedení eura), které jsou s tímto tématem skloňované.
Mýtus č. 1: Na přijetí eura nejsme připraveni
Snad v každém článku i debatě o přijetí eura je zmiňováno neplnění takzvaných Maastrichstských kritérii. První kritérium, které Česká republika na první pohled neplní, je míra inflace. Ta u nás byla v letech 2022 - 2023 totiž přímo rekordní a drželi jsme přední příčky v celé Evropě. V minulém roce jsme neplnili ani referenční hodnotu kritéria překročení 3 % dluhu vládních institucí, ani výši úrokových sazeb. Tuzemské sazby dosahovaly mnohem vyšších úrovní, než ty od Evropské centrální banky. Sledovaná parita czk/eur pro případný vstup do eurozóny je však zatím plněna a dlouhodobě jsme také dobrým příkladem ohledně míry zadlužení vůči HDP. Dle těchto výsledků se přistoupení ke společné měně jeví spíše jako nereálné, ale v současné době vzhledem ke covidu, inflaci a geopolitickým okolnostem konvergenční kritéria nesplňuje ani velká část členských zemí, takže hodnotit podle nich není aktuálně až tak relevantní. Navíc Česká republika by byla pro eurozónu vítaným členem z mnoha různých důvodů a zavedení společné měny by bylo pro ČR stejně tak reálné, jako to dříve zvládly i další země s komunistickou minulostí (pobaltské státy, Slovinsko, Slovensko, Chorvatsko). Takže i z tohoto pohledu zůstává přistoupení spíše politickou, více než ekonomickou otázkou.
Mýtus č. 2: Euro zaručuje prosperitu
Ekonomika eurozóny v uplynulých letech rozhodně neexcelovala a novým státům zásadní prosperitu zřejmě nepřinesla. Dosavadní vývoj a zkušenosti přistupujících zemí neukazují explicitně pozitivní vliv společné měny na růst jejich ekonomik. Když k tomu v ČR navíc zmíníme palčivý problém s vysokou inflací, ztratili bychom efektivní nástroj v boji proti ní, který aktuálně zastává monetární politika České národní banky, a otázkou zůstává, jak by se inflace bez zásahu ČNB odvíjela. Navíc některá odvětví v tuzemské ekonomice v posledních letech jevila značné známky přehřívání a bez možnosti monetární regulace by byla situace například na trhu s nemovitostmi mnohem složitější. Když bychom tento mýtus prosperity tedy shrnuli, přijetí společné měny má ekonomické výhody i nevýhody, ale prosperitu rozhodně nikomu nezaručuje.
Mýtus č. 3: Ztráta suverenity
Přijetí společné měny je ve velké míře vnímáno jako další krok k politické integraci a ztrátě národní suverenity, což vyvolává odpor u části občanů a politických skupin a může ve výsledku vyvolat nepokoje i nestabilitu. Česká koruna nám poslední dobou sloužila k řízení ekonomických problémů, což bylo obecně velmi diskutované i medializované, takže to silně vnímala i laická veřejnost. Politické body na adorování koruny a odmítání eura tak nyní rádi sbírají i některé politické špičky, které často apelují především na národnostní hodnoty. Nutno si však přiznat, že česká ekonomika je už nějakou dobu na euro stejně přímo navázaná. Jako malá proexportně laděná ekonomika uprostřed Evropy jsme už nyní téměř bytostně závislí na velkých ekonomikách eurozóny. Takže z této perspektivy se o suverenitě české ekonomiky dalo kdy jen těžko mluvit. To ale neznamená, že je pro nás nevyhnutelné euro přijmout. Novinkou, o které se příliš nemluví je, že české firmy mají od 1.1.2024 možnost vést v této společné evropské měně účetnictví a také bankovní financování na základě eura je u nás již v podstatě běžné. Z pohledu firem lze nyní říci, že je vlastně hlavní problém vyřešen a přijetí Eura tak v tuto chvíli ztrácí svůj hlavní argument.
Závěr:
Přijetí společné měny bylo a ještě nějakou dobu bude v Česku žhavým politickým a občanským tématem, a tak se budeme s různými podobnými mýty a spekulacemi často setkávat. Pravdou je, že od roku 2024, jak již bylo zmíněno, si tuzemské podniky mohou vybrat, zda povedou své účetnictví v EUR, nebo v lokální měně, tím pádem je vlastně otázka přijetí EUR pro celou společnost téměř bezvýznamná a stala se z toho pouze politická diskuse pro sbírání bodů na voličích. Naopak by se naše politická reprezentace měla spíše co nejvíce zaměřit na obrovský odliv peněz z české ekonomiky v podobě dividend, protože málo kde na světě se toto děje v takovém objemu v poměru k velikosti. Bohužel tento velký problém české ekonomiky stále nikdo neřeší a raději se sbírají politické body na diskuzi o přijetí nebo nepřijetí společné měny.
Pokud nyní potřebujete poslat peníze v eurech nebo naopak převést eura na koruny, je tu pro vás služba EuroPlatba.cz. U nás najdete kurz vždy levnější než v bance a s dotazy rádi pomůžeme a procesem směny Vás rádi provedeme také na naší klientské lince, protože 100% proklientský servis je naše největší deviza.